Kontakty, program akcí, fotografie....
Po skončení první světové války nastal ve Kbelích stavební ruch, počet obyvatel vzrostl a kulturní, politická, propagační a další činnosti kbelských občanů se zatím realizovaly po kbelských hostincích např. U Karbusů nebo U Halíků.Nakonec se kbelská kultura usadila v hostinci U Morsteinů za drahou.Hrálo se tam divadlo, pořádaly se taneční zábavy, kulturní večírky, odpolední taneční zábavy na letním parketu v zahradě.Začalo se také se cvičením dětí, později i dospělých.Nejúspěšnějším byl divadelní kroužek, který měl bohatý a pestrý výběr her a není divu, že dociloval velké návštěvnosti ze Kbel a okolí.Kbelská kultura potřebovala vlastní kulturní dům a na schůzi v roce 1926 se začalo uvažovat o výstavbě Lidového domu ve Kbelích.Nejprve bylo ustanoveno družstvo pro výstavbu Lidového domu a členové družstva skládali své podíly.Dne 4.srpna 1926 byl zvolen výbor družstva.Předsedou výboru se stal pan František Král.Po velkých potížích se podařilo zakoupit pozemek na kterém Lidový dům stojí.Členové družstva zajistili stavební firmu, stavitele Hradce z Vinoře a hlavně nutný finanční úvěr u záložny na Florenci v Praze.Ještě v roce 1926 byla stavba Lidového domu zahájena.Veškeré zemní práce byly provedeny svépomocí a členové družstva pomáhali i při stavbě budovy. Stavba Lidového domu byla dokončena na jaře 1928 a dne 9.května 1928 byla provedena kolaudace.Dne 3.června 1928 byl Lidový dům ve Kbelích slavnostně předán do užívání.Svoji činnost zde rozšířil kulturní a divadelní kroužek a cvičili tady členové Federace dělnických tělovýchovných jednot.Jednota FDTJ Kbely uspořádala v roce 1932 na hřišti naproti Lidového domu vlastní veřejné cvičení, které vedl krajský náčelník Antonín Novotný, pozdější prezident republiky.V roce 1938 kdy se již blížil začátek 2.světové války návštěvnost na kulturních akcích klesala a příjmy se snižovaly, takže nakonec nestačily ani na zaplacení úroků.To se samozřejmě projevilo ve vedení družstva Lidového domu, které se stále častěji dostávalo do finančních potíží, zejména když záložna na Florenci vypověděla úvěr a žádala okamžité zaplacení.To samozřejmě nejvíce postihlo ty občany, kteří ručili svým majetkem.V době okupace Československa byl Lidový dům zabrán fašisty a byla zde opravna německých automobilů.Po osvobození v roce 1945 byla ve Kbelích uspořádána dobrovolná sbírka k získání finančních prostředků na opravu Lidového domu.Lidový dům byl brigádně opraven, byly nově položeny parkety, upraveno jeviště a ještě v roce 1945 sloužil opět veřejnosti.V roce 1945 byl také stanoven správce Lidového domu.V roce 1948 byl dům jako Kulturní beseda předán místnímu národnímu výboru.V roce 1954 byla Kulturní beseda přejmenována na Osvětovou besedu.V jejím čele byl dlouholetý pracovník Lidového domu pan Josef Vágner, který organizoval kulturní činnost, byl šéfem symfonického orchestru a zastával funkci hospodáře.Dne 1.července 1970 byl na základě usnesení rady MNV Kbely zřízen Místní kulturní dům jako samostatné kulturně politické zařízení národního výboru ve Kbelích.Dne 7.června 1973 byla zahájena rekonstrukce Lidového domu.Důvodů bylo několik.Byla zastaralá elektroinstalace, která neodpovídala předepsaným normám.Bylo nevhodné hygienické zařízení, nebyla kanalizace, nebyly hromosvody, bylo zastaralé ústřední topení, větrání bylo minimální.Po dobu rekonstrukce, která trvala pět let pokračovala výuka a kurzy navštěvovalo 860 zájemců.Činnost nepřerušil ani kbelský symfonický orchestr a kvarteto.Znovuotevření Lidového domu se uskutečnilo dne 28.února 1978 a zúčastnilo se ho mnoho významných hostů.V programu vystoupil také nár.umělec Eduard Haken společně s dalšími členy Národního divadla a po vystoupení prohlásil že se mu zde výborně zpívalo, že v sále Lidového domu je dobrá akustika. interiér Lidového domu byl vyzdoben různými uměleckými díly.V prostorách hospody byla zřízena tzv. Slavnostní schůzovní místnost místních komunistů,která byla vybavena stylovým nábytkem a vyzdoben obrazy Lenina, Gottwalda a Zápotockého a obrazem „V důlní třídírně" .Všechny tyto obrazy byly od akad.malíře Vincence Živného.V roce 1982 byla dokončena přístavba Lidového domu v Bakovské ulici a byl zde otevřen nový bar.Po pádu komunismu v roce 1989 byla v roce 1991 opět otevřena místo výše zmíněného „Rudého salonku" původní restaurace.V posledních pěti letech došlo ke kompletní rekonstrukci a modernizaci Lidového domu, zřízení obřadní síně a úpravě okolí. Dnes je Lidový dům Kbely jednou z dominant Městské části Praha 19 a patří mezi největší kulturní stánky v širokém okolí.
