![]() |
V souvislosti s vybavením prostor Místní knihovny Kbely byl vypracován projekt s názvem:
Tento projekt byl spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 regionu NUTS II hl.m. Praha na období 2004 – 2006
![]() |
V roce 1920 dne 26.října, byla slavnostně otevřena knihovna ve Kbelích. Zahájení činnosti předcházelo ustanovení knihovní rady a sbírka knih v obci, ta však mnoho nevynesla. O zřízení knihovny ve Kbelích se přičinil učitelský sbor tehdejší obecné školy a protože nebyla k dispozice volná místnost, propůjčila místní školní rada obecní knihovně sborovnu! Občané Kbel si své knihovny velice vážili a také knihovně různě pomáhali např. pan František Liška zhotovil zdarma police na knihy. Nákup knih se uskutečnil z prostředků, které darovaly místní spolky a organizace, obec Kbely i správní komise okresu Karlín, do něhož Kbely tenkrát patřily. Kniha tehdy nebyla takovou samozřejmostí jako dnes. Knihovna v tehdejší kbelské domácnosti byla spíše výjimkou. Tím spíše byla pochopitelná snaha učitelského sboru o zřízení obecní knihovny. Dokonce vznikla tradice, že místní spolky a organizace věnovaly knihu k uctění památky svých zemřelých členů. Do těchto knih zapisovali věnování i s razítkem a podpisy funkcionářů. V průběhu let kbelská knihovna trpěla častým stěhováním, přidělené místnosti byly většinou nevhodné a honorování knihovníků neúměrně nízké. Pouze jejich láska ke knize umožňovala provoz kbelské knihovny. Do roku 2005 měla Místní lidová knihovna Kbely své sídlo v přízemí objektu zdravotního střediska v Bakovské ulici. Tento prostor - o jedné místnosti, nešlo již dále využívat pro další aktivity a zároveň technické vybavení bylo na nulové úrovni. Proto se městská část rozhodla část přízemí nově zrekonstruované původní budovy radnice využít na moderně koncipovanou knihovnu. Záměrem bylo vytvoření zázemí, které by poskytovalo nejen výpůjčky knih, ale i možnost internetu, čítárny, centralizovat informace o kulturním dění v Praze a v neposlední řadě i vytvoření koutku pro děti, podmínky pro koncipované pořady či setkání s lidmi zabývajícími se kulturou nebo vědou. Městská část proto vypracovala projekt a zařadila se mezi první skupinu městských částí, která si požádala prostřednictvím Hlavního města Prahy o finanční prostředky z fondů EU. Náklady na knihovnu, spojenou s čítárnou, zázemím, počítačovým a programovým vybavením, internetem pro veřejnost a dětským koutkem vybaveným audio a video technikou, činily 1,2 mil Kč a byly pokryty z rozpočtu hl. m. Prahy. Následně prostředky z fondu EU by měly být Praze přiděleny ve výši 50 % prokázaných nákladů. Ke slavnostnímu otevření nových prostor došlo dne 2. 2. 2005 za účasti starosty MČ Prahy 19 Pavla Žďárského, náměstka primátora Jana Bürgermeistera a dalších významných kulturních činitelů. Knihovna bude plnit několik funkcí, od klasické evidence výpůjček a propojení evidence s ostatními knihovnami, až k přípravě pořadů pro děti či setkání "na téma". Nejstarší kniha má uvedený rok vydání 1851 a je psaná archaickou češtinou.